Společnost MERO ČR, a. s., vlastník a provozovatel ropovodu IKL, pro Vás připravila přehled
nejzajímavějších informací o tomto jedinečném díle.
Ropovod IKL vznikl jako zásobovací alternativa k ropovodu Družba.
Politické i ekonomické změny v 90. letech minulého století a následné
problémy ruských těžařských společností vedly k obavám
o spolehlivost dodávek ropy z Ruska. Proto se tehdejší ČSFR rozhodla
pro výstavbu nového ropovodu, napojeného na západoevropskou infrastrukturu.
Zkratka IKL odkazuje k původnímu záměru postavit ropovod na trase
Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov. Ropovod nakonec
vede z Vohburgu do Nelahozevsi, název ale již zůstal nezměněn.
celková kapacita za rok
Ropovod IKL začíná v bavorském Vohburgu. Je napojený na evropský
ropovod TAL vedoucí až z italského přístavu Terst, kam tankery přivážejí
ropu z celého světa. Německem IKL vede jižně od Řezna, pak se stáčí
na sever a do České republiky vstupuje u Rozvadova. Prochází přes
Tachovsko (Plzeňský kraj), kolem Krušovic (Středočeský kraj), až do Centrálního
tankoviště ropy v Nelahozevsi. Odtud již ropa putuje do Kralup, případně
do Litvínova ropovodem Družba.
Myšlenka nezávislosti na ropě přepravované ropovodem Družba začala být aktivně rozvíjena v polovině roku 1990. Usnesením vlády České republiky ze dne 4. února 1992 byla výstavba ropovodu schválena, bavorská vláda vyslovila souhlas s projektem ropovodu 15. února 1992.
V rámci projektu bylo nutno vycházet z předpisů a norem v obou zemích tak, aby výsledné parametry ropovodu legislativním požadavkům odpovídaly. Jen na bavorské straně bylo do náročného povolovacího procesu zainteresováno 5 bavorských státních ministerstev, 6 zemských úřadů, 34 obecní rady, zemský úřad pro vodní hospodářství, zemský památkový úřad, 6 úřadů vodního hospodářství, 2 vrchní lesní hospodářství, 8 lesních úřadů, znalecká organizace TÜV a četní znalci v odborných otázkách.
Přes všechny složitosti a úskalí byl projekt realizován v rekordně krátké době, zkušební provoz byl zahájen již začátkem ledna 1996.
4/1994
zahájení výstavby tankoviště ve Vohburgu9/1994
zahájení výstavby ropovodu IKL9/1995
propojení české a německé části11/1995
první ropa z TAL v tankovišti Vohburg12/1995
naplnění IKL ropou13.3.1996
oficiální zahájení provozu IKL v Bavorsku25.3.1996
oficiální zahájení provozu IKL v ČRRopovod byl v době výstavby nejmodernějším a nejbezpečnějším zařízením svého druhu. Použitá konstrukční řešení, technologie a postupy odpovídaly tehdejším náročným požadavkům německé legislativy. Např. kvalita svarových spojů na potrubí byla velmi pečlivě kontrolována a dokumentována, svary byly prověřovány ultrazvukem i rentgenem. Součástí zařízení po celé délce ropovodu včetně tankoviště ve Vohburgu je řídicí a komunikační systém SCADA. I přes technologickou vyspělost ropovodu investuje MERO do jeho průběžné modernizace ročně zhruba 50 mil. Kč.
Stěny ropovodu je nutné pravidelně čistit od ropných úsad. Potrubím IKL proto minimálně jedenkrát za měsíc projíždí speciální čisticí zařízení zvané ježek. Jiné přístroje, tzv. inteligentní ježci, provádějí inspekci vnitřku ropovodu. Při průjezdu potrubím načítají a ukládají data, čímž umožňují odhalit jakékoli anomálie v rozlišení 5x5 mm. Provozovatel tak má přehled o stavu celého potrubí a může cíleně plánovat opravy. V celém ropovodu je instalován velice přesný systém identifikace úniku ropy a řada dalších bezpečnostních prvků znemožňujících čerpání v případě indikace nepovolené odchylky od normálu. V roce 2014 získalo MERO v Německu povolení pro provozování ropovodu bez časového omezení. Součástí náročných požadavků pro jeho získání je zajištění vysokých standardů bezpečnosti provozování, které tak řadí ropovod IKL mezi nejbezpečnější ropovody vůbec.
Ropovod IKL zajistil České republice nezávislost na dodávkách ropovodem Družba. Již několikrát zastoupil Družbu při nejrůznějších výpadcích z technických, politických i ekonomických důvodů (např. v letech 2007, 2008 a 2012).
Rafinérie v Kralupech nad Vltavou od roku 2001 zpracovává po úpravě výrobní technologie pouze ropu s nižším obsahem síry, než je ruská ropa. Tato rafinérie je tak zásobována téměř výhradně ropovodem IKL, který pro ni přepravuje požadované druhy ropy. V současné době především z nalezišť v Ázerbájdžánu a Kazachstánu.
Za 25 let ropovod IKL přepravil 65 935 938 tun ropy do centrálního tankoviště.
Za 25 let ropovod IKL přepravil 38 druhů ropy ze 16 zemí