Společnost MERO ČR, a. s., vlastník a provozovatel ropovodu IKL, pro Vás připravila přehled nejzajímavějších informací o tomto jedinečném díle.

scrollujte

Ropovod IKL

Ropovod IKL vznikl jako zásobovací alternativa k ropovodu Družba.
Politické i ekonomické změny v 90. letech minulého století a následné
problémy ruských těžařských společností vedly k obavám
o spolehlivost dodávek ropy z Ruska. Proto se tehdejší ČSFR rozhodla
pro výstavbu nového ropovodu, napojeného na západoevropskou infrastrukturu.

Zkratka IKL odkazuje k původnímu záměru postavit ropovod na trase
Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov. Ropovod nakonec
vede z Vohburgu do Nelahozevsi, název ale již zůstal nezměněn.

169 km ČR

178 km DE

11,5 milionů tun

celková kapacita za rok

Trasa ropovodu

Ropovod IKL začíná v bavorském Vohburgu. Je napojený na evropský
ropovod TAL vedoucí až z italského přístavu Terst, kam tankery přivážejí
ropu z celého světa. Německem IKL vede jižně od Řezna, pak se stáčí
na sever a do České republiky vstupuje u Rozvadova. Prochází přes
Tachovsko (Plzeňský kraj), kolem Krušovic (Středočeský kraj), až do Centrálního
tankoviště ropy v Nelahozevsi. Odtud již ropa putuje do Kralup, případně
do Litvínova ropovodem Družba.

Na německém území se majetkoprávní řízení
týkalo asi 1500 majitelů či nájemců pozemků.
Na českém území prochází ropovod přes cca
4000 pozemků.

V České republice prochází 93 katastrálními územími v 5 okresech.

V Německu prochází ropovod IKL
katastrálním územím 6 okresů
a 34 obcí.

Tankoviště Vohburg: Skladovací kapacita 200 000 m³ (3x 40.000 a 1x 80.000)

CTR Nelahozeves: Skladovací kapacita 1 550 000 m³ (4x 50.000 a 6x 100.000 a 6x 125.000)

Výstavba ropovodu IKL

Myšlenka nezávislosti na ropě přepravované ropovodem Družba začala být aktivně rozvíjena v polovině roku 1990. Usnesením vlády České republiky ze dne 4. února 1992 byla výstavba ropovodu schválena, bavorská vláda vyslovila souhlas s projektem ropovodu 15. února 1992.

V rámci projektu bylo nutno vycházet z předpisů a norem v obou zemích tak, aby výsledné parametry ropovodu legislativním požadavkům odpovídaly. Jen na bavorské straně bylo do náročného povolovacího procesu zainteresováno 5 bavorských státních ministerstev, 6 zemských úřadů, 34 obecní rady, zemský úřad pro vodní hospodářství, zemský památkový úřad, 6 úřadů vodního hospodářství, 2 vrchní lesní hospodářství, 8 lesních úřadů, znalecká organizace TÜV a četní znalci v odborných otázkách.

Přes všechny složitosti a úskalí byl projekt realizován v rekordně krátké době, zkušební provoz byl zahájen již začátkem ledna 1996.

Výstavba tankoviště ve Vohburgu

Výstavba IKL v Německu

Výstavba ropovodu IKL v ČR

Slavnostní zahájení provozu ropovodu IKL na Centrálním tankovišti v Nelahozevsi

Při výstavbě byl kladen důraz na ochranu životního prostředí. Stavební povolení např. stanovilo přesné datum přednostního dokončení úseku v délce 11,1 km z důvodu ochrany ptactva a jejich hnízdišť.

V Německu ropovod křižuje pět velkých řek (Dunaj, Regen, Abens, Schwarzach, Ilm). Je vedený pod jejich koryty, v několikametrové hloubce (např. 3,5 m v Dunaji, 6 m v Regenu).

Při výstavbě proběhl archeologický průzkum. Byly nalezeny střepy keramických talířů, mís, džbánků a též mince z doby římské.

4/1994

zahájení výstavby tankoviště ve Vohburgu

9/1994

zahájení výstavby ropovodu IKL

9/1995

propojení české a německé části

11/1995

první ropa z TAL v tankovišti Vohburg

12/1995

naplnění IKL ropou

13.3.1996

oficiální zahájení provozu IKL v Bavorsku

25.3.1996

oficiální zahájení provozu IKL v ČR

Technické údaje a zajímavosti

Ropovod byl v době výstavby nejmodernějším a nejbezpečnějším zařízením svého druhu. Použitá konstrukční řešení, technologie a postupy odpovídaly tehdejším náročným požadavkům německé legislativy. Např. kvalita svarových spojů na potrubí byla velmi pečlivě kontrolována a dokumentována, svary byly prověřovány ultrazvukem i rentgenem. Součástí zařízení po celé délce ropovodu včetně tankoviště ve Vohburgu je řídicí a komunikační systém SCADA. I přes technologickou vyspělost ropovodu investuje MERO do jeho průběžné modernizace ročně zhruba 50 mil. Kč.

kapacita ropovodu 11,5 mil. tun/rok

průměr potrubí 711 mm

tloušťka stěn 8,8 – 12,5 mm

rychlost proudění ropy v ropovodu 0,5 – 1,1 m/s

Bezpečnost a životní prostředí

Stěny ropovodu je nutné pravidelně čistit od ropných úsad. Potrubím IKL proto minimálně jedenkrát za měsíc projíždí speciální čisticí zařízení zvané ježek. Jiné přístroje, tzv. inteligentní ježci, provádějí inspekci vnitřku ropovodu. Při průjezdu potrubím načítají a ukládají data, čímž umožňují odhalit jakékoli anomálie v rozlišení 5x5 mm. Provozovatel tak má přehled o stavu celého potrubí a může cíleně plánovat opravy. V celém ropovodu je instalován velice přesný systém identifikace úniku ropy a řada dalších bezpečnostních prvků znemožňujících čerpání v případě indikace nepovolené odchylky od normálu. V roce 2014 získalo MERO v Německu povolení pro provozování ropovodu bez časového omezení. Součástí náročných požadavků pro jeho získání je zajištění vysokých standardů bezpečnosti provozování, které tak řadí ropovod IKL mezi nejbezpečnější ropovody vůbec.

Norná stěna umožňuje v případě havárie zachytit uniklou ropu na vodní hladině. Je ovládána pomocí SMS zpráv.

Každý měsíc monitoruje vnitřní stav potrubí na německé
straně únikový ježek EDAG. Výsledky vyhodnocuje dozorová
autorita TÜV. Jednou ročně se provádí tzv.
DD test – tlaková zkouška těsnosti potrubí.

Trasa ropovodu je pravidelně monitorována při pěších pochůzkách i pomocí kontrolních vrtulníkových letů (v Německu 1 x týdně, v České republice 1x za dva týdny).

Ropovod v řekách Dunaj a Regen je jednou za dva roky kontrolován pomocí echolotu. V řekách Mže a Střela a v rybníku na hranicích mezi ČR a SRN jej každý rok prověřují potápěči.

význam ropovodu

Ropovod IKL zajistil České republice nezávislost na dodávkách ropovodem Družba. Již několikrát zastoupil Družbu při nejrůznějších výpadcích z technických, politických i ekonomických důvodů (např. v letech 2007, 2008 a 2012).

Rafinérie v Kralupech nad Vltavou od roku 2001 zpracovává po úpravě výrobní technologie pouze ropu s nižším obsahem síry, než je ruská ropa. Tato rafinérie je tak zásobována téměř výhradně ropovodem IKL, který pro ni přepravuje požadované druhy ropy. V současné době především z nalezišť v Ázerbájdžánu a Kazachstánu.

Za 25 let ropovod IKL přepravil 65 935 938 tun ropy do centrálního tankoviště.

Za 25 let ropovod IKL přepravil 38 druhů ropy ze 16 zemí